Tato slova Lama Thubten Ješe dodnes visí v knihovně Institutu Lama Tzong Khapa v Itálii.

Cílem tohoto centra je podporovat podmínky pro úplnou praxi postupné cesty, tak jak byla realizována od Atishy a od Lamy Tzong Khapy.
Toto je jediný důvod pro existenci centra a myslím, že stojí za to.
Udělat všechno možné pro dokončení cesty, od začátku až do konce, pro osvícení.
Ale co když do centra vstoupí nějaká nečistá věc, myšlenka, nějaký trip samsariky?
A znovu bude navrhovat starou hru ega pod novou formou?
Proč tedy vydávat energii? Proč se snažit? Proč jste se vy museli zavázat? A proč jsem se musel zavázat já?

Myslím, že není potřeba takto se ptát.
Souhlasíte?
Skutečný a pravdivý cíl tohoto centra je seznámení s učením těch druhých.
Jsme velmi šťastní, že jsme byli v kontaktu s Buddhovou Dharmou Mahayana. A my se o tuto krásnou zkušenost chceme s vámi rozdělit. Právě pro tento cíl bylo centrum založeno.
Takže, mí drazí, to je vše.
A dobrý nápad a dobrá myšlenka je, sejít se!

Proč?
Protože pracujeme společně.
Protože spojíme naše energie dohromady pro jeden společný cíl. A to je velmi důležitý důvod.
Potřebujeme harmonii a pochopení jednoho k druhému, pro práci každého z nás.
A potřebujeme respektovat cestu každého z nás.
A to je způsob, jakým lze vytvořit společnou mandalu …

Naším cílem je rozšířit dobré vibrace, dobrou energii, dávat naše tělo, řeč a mysl druhým.
Chceme se rozdělit s každým a chceme se učit od každého.
Pokud bychom nebyli schopni otevřít své srdce druhým, nebyli bychom schopni učit se…
Sice se od sebe kulturně lišíme, ale přesto chceme najít nejlepší způsob jak vést druhé k osvícení…
Naše práce ukazuje za nás, kdo jsme.

Aby cesta byla snazší, budou všichni ti, kteří patří do tohoto centra požádáni, aby žili podle těchto pěti základních slibů:
1 – nezabít
2 – nekrást
3 – zdržet se nesprávného sexuálního chování
4 – nelhat
5 – neužívat intoxikanty – alkohol, cigarety, drogy, atd.

Dodržovat těchto pět slibů není jednoduché. Jeden ze způsobů, který to umožňuje je meditace.

SUTER

K tomu, aby se jedinec věnoval buddhismu dokonale, nestačí pouze povrchní změny, jako je např. klášterní život nebo recitování svatých textů. Zda by se tyto činnosti měly samy o sobě nazývat náboženskými nebo ne, zůstává otevřenou otázkou; vždyť náboženství by se mělo uskutečňovat v mysli. Má-li někdo správný duševní postoj, mohou všechny činnosti, činnost těla i řeč, nabýt náboženského charakteru. Jestliže ale jedinec správný přístup postrádá, jestliže neví, jak správně myslet, nedosáhne ničeho dokonce ani tehdy, když bude celý svůj život trávit v klášteře a bude si číst v posvátných knihách. První základní věcí tedy je mít správný duševní postoj. Za své konečné útočiště by měl člověk považovat tři klenoty, měl by vzít v úvahu zákony karmy a jejích plodů, a měl by pěstovat takové myšlenky, které budou prospívat jiným bytostem.

Jestliže se člověk věnuje náboženství opravdově, tak, že se odřekne světa, dojde velké radosti. V Tibetu je hodně lidí, kteří se takto odřekli světa a pociťují nepopsatelné duševní a tělesné uspokojení. Celkový soubor světského potěšení, nashromážděný s motivem sebelásky a ve snaze tuto lásku uspokojit, se nedá srovnat ani se zlomkem onoho vyššího štěstí. Lidé takto šťastní též velmi příznivě působí na ostatní svým vlastním vnitřním stavem, který jim umožňuje nejen rozpoznávat pravé, příčiny nesnází (špatnosti) lidstva, ale umožňuje jim také nalézat na ně správné léky. Není však každému dáno, aby se takto odřekl světa, protože to vyžaduje velké oběti.

Jaká Dharma, jaký druh náboženství tedy může být stanoven pro lidi v běžném životě? Přirozeně by se měly vyloučit nemorální světské činnosti. Tyto činnosti jsou neslučitelné s jakýmkoliv náboženstvím. Ale morálně ospravedlnitelné činnosti, jako pomáhat řídit vládu země nebo dělat cokoli opravdu užitečného a produktivního, konat vše pro své potěšení a štěstí ostatních, jsou určitě v souladu s Dharmou. V Indii a Tibetu podporovali Dharmu králové a ministři. Spasení je možno dosáhnout, jestliže se člověk opravdu snaží je najít třeba i tak, že vede rodinný život.

Máme rčení: „Lidé, kteří nevyvíjejí žádné duševní úsilí – i když zůstávají v ústraní v horách, jsou jako zvířata, která přezimují ve svých doupatech – hromadí pouze příčiny pro sestup do pekla.“

Učení Buddhy se v Dolním Podluží předává již od roku 2000. Od tohoto roku zde působí Mistr Giovanni Conchin. Protože učení Buddhy obdržel již před více než 30ti lety od vzácného učitele Geshe Rabtena a ve svém studiu buddhismu pokračuje i dnes formou on-line studia, chtěl toto učení zpřístupnit všem zájemcům i v českém jazyce. A tento jeho cíl se podařilo uskutečnit v lednu roku  2008, kdy byl zahájen první ročník studia Basic-programu on-line v českém jazyce. Tento první ročník začalo studovat 9 zájemců, z toho 3 Češi žijící mimo republiku.

Do Dolního Podluží přicházejí  lidé, zajímající se o buddhismus a o tibetskou kulturu, ale i lidé kteří se chtějí učit a seznamovat se s odlišným pohledem na náš běžný život.

Jestliže se zajímáte o buddhismus a tibetskou kulturu, přijďte se mezi nás podívat.

Od té doby se učení Shakiamuni Buddhy předává v nepřetržité linii od mistra k žákovi.